Chemické výpočty

Molární (molový) zlomek x(X) látky X v soustavě je roven podílu látkového množství této látky n(X) a celkového látkového množství n_s jednotlivých složek v soustavě:

(81)

,

kde n_s je rovno součtu látkových množství všech látek X_i obsažených v soustavě   (82). Definice molárního zlomku lze tedy zapsat jako:

(83)

.

Soustavou je v předchozí definici myšlena např. libovolná směs (tedy i roztok) nebo chemická sloučenina. Molární zlomek je bezrozměrná veličina, nabývá hodnot od 0 do 1a platí, že součet molárních zlomků všech látek obsažených v soustavě je roven jedné:

(84)

.

Odvozené vztahy ze vztahu (81) jsou:

(85)	,
(86)	,

kde	n(X)	.....	látkového množství látky X obsažené v soustavě [mol]
	x(X)	.....	molární zlomek látky X v soustavě [–]
	ns	.....	celkové látkové množství jednotlivých složek v soustavě [mol].

Molární zlomek lze rovněž vyjadřovat v molárních procentech x_%(X) (zápis mol. %) a v jednotkách ppm a ppb. V případě roztoků můžeme celkové látkové množství jednotlivých složek v soustavě n_s označit jako a lze tedy

• definiční vztah molárního zlomku (81) zapsat též ve tvaru:      (87),

• vztah (82) ve tvaru:   (88),

• vztah (85) ve tvaru:   (89) ,

• a vztah (86) ve tvaru:   (90),

kde	x(X)	.....	molární zlomek látky X v roztoku [–]
	n(X)	.....	látkového množství látky X obsažené v roztoku [mol]
		.....	celkové látkové množství jednotlivých složek v roztoku [ml]
		.....	součet molárních zlomků všech látek obsažených v v roztoku [ml].

Vzhledem k platnosti Avogadrova zákona (stejná látková množství plynů za stejných podmínek zaujímají stejný objem) je obsah složky v soustavě plynů vyjádřený molárním zlomkem rovný objemovému zlomku. Tedy pro plyny platí:

(91)

.