Soustavou je v předchozí definici myšlena např. libovolná směs (tedy i roztok). Objemový zlomek je bezrozměrná veličina.

Odvozené vztahy ze vztahu (68) jsou:

  (69),
  (70),
kdeV(X) ..... objem látky X obsažené v soustavě [ml]
φ(X) ..... objemový zlomek látky X v soustavě [–]
Vs ..... objem soustavy [ml].

Objemový zlomek se používá k vyjadřování složení zejména soustav kapalin a plynů, neboť odměřování objemu kapalin a plynů je snadnější než jejich vážení. Objemový zlomek, stejně jako hmotnostní zlomek, nabývá hodnot od 0 do 1.

Důležité

Všechny objemy musí být měřeny za stejných podmínek (protože objemový zlomek na rozdíl od hmotnostního závisí na teplotě a tlaku). Celkový objem soustavy nelze nahrazovat součtem objemů jednotlivých složek tvořících soustavu (tj. nelze obecně předpokládat tzv. aditivnost objemů), protože při vzniku kapalných roztoků může docházet k tzv. objemové kontrakci či objemové dilataci (zmenšení či zvětšení) výsledného objemu soustavy.

Např. Smícháním 1,318 ml 98 % roztoku kyseliny sírové a 4,990 ml vody získáme 6 ml 32 % roztoku této kyseliny.

Pokud bychom předpokláda-li aditivost objemů, je ýsledný objem soustavy je roven 1,318 + 4,990 ml = 6,308 ml.

Hodnota 6,308 ml výsledného objemu se však od celkového objemu soustavy 6 ml liší. Došlo totiž k objemové kontrakci (zmenšení) výsledného objemu 6,308 ml na celkový objem soustavy 6 ml.

Aditivnost objemů nelze předpokládat v těchto případech:

  • koncentrace míšených roztoků jsou relativně vysoké (např. když značně koncentrovaný roztok je ředěn čistým rozpouštědlem),

  • hustoty míšených roztoků jsou velmi rozdílné,

  • teploty míšených roztoků jsou velmi rozdílné.

Aditivnost objemů lze předpokládat při mísení plynů a u velmi zředěných roztoků.

V případě, že lze objemové změny při smíchání složek zanedbat (např. velmi zředěné roztoky), platí, že součet objemů všech složek Xi soustavy je roven celkovému objemu soustavy:   (71). Jen v tomto případě můžeme definiční vztah (68) objemového zlomku upravit na tvar:

  (72),
kdeV(X) ..... objem látky X obsažené v soustavě [ml]
 ..... součet objemů všech látek Xi obsažených v soustavě [ml].

A jen tehdy platí, že součet objemových zlomků všech látek obsažených v soustavě je roven jedné:

  (73).

Častěji než pomocí objemových zlomků se udává složení soustavy v objemových procentech (nazývaných jinak též jako objemová procentuální koncentrace, objemová koncentrace, obsah v objemových procentech či objemový obsah látky v soustavě).

Ze vztahu (74) lze odvodit následující vztah:

  (75),
kdeφ(X) ..... objemové procento látky X v soustavě [–]
φ%(X) ..... objemový zlomek látky X v soustavě [%].

Důležité

Pouze v případě, kdy lze objemové změny při smíchání složek soustav zanedbat platí, že součet objemových zlomků všech látek obsažených v soustavě je podle (73) roven jedné a tedy platí, že součet objemových procent všech látek obsažených v soustavě je roven 100%:

  (76).

Obecně však vzorec (76) neplatí!

Pro roztoky platí, že objemové procento udává objem rozpuštěné látky v ml ve 100 ml roztoku. Navíc platí, že celkový objem soustavy Vs lze označit jako objem roztoku . V případě roztoků lze tedy

kdeφ(X) ..... objemový zlomek látky X v soustavě [–]
V(X) ..... objem látky X obsažené v soustavě [ml]
 ..... objem roztoku [ml]
 ..... součet objemů všech látek Xi obsažených  v roztoku [ml].

Poznámka

Skutečnost, že např. φ%(X) = 20 % se vyjadřuje např. také jako: (objemový) obsah látky v soustavě je 20 % nebo 20 obj. % nebo 20 % V/V.

Malé obsahy látek v soustavě jsou v literatuře často udávány v jednotkách ppm a ppb.

 
Pro tvorbu webových stránek bylo využito designu
Servisního střediska pro e-learning na MU.
Technicky realizovala a odpovědnost za funkčnost nese
Veronika Švandová (2008).