Chemické výpočty

Hustota látky vyjadřuje jaká je hmotnost jednoho m³ látky v kg.

Hustota látky X ρ(X) je definována jako podíl hmotnosti m(X) a objemu V(X) každého tělesa tvořeného čistou látkou X:

(45)

.

Někdy se ve vzorci nezdůrazňuje, o kterou látku se konkrétně jedná a vzorec se píše pouze ve tvaru:   (46). Jindy je však pro správný výpočet nutné konkrétní látku specifikovat a zapsat ji do závorky.

Definiční vztah (45) resp. (46) hustoty ρ(X) látky X se zavádí pro homogenní látky – tj. látky, které mají ve všech částech stejné složení. Pro nehomogenní látky se zavádí tzv. střední hustota.

Základní jednotkou hustoty je kilogram na metr krychlový kg⋅m^-3. Nejužívanějšími jednotkami jsou g⋅cm^-3 = g⋅ml^-1 = kg⋅dm^-3 = kg⋅l^-1 = 10³ kg⋅m^-3 = 10³ g⋅dm^-3.

Odvozené vztahy ze vztahu (45) resp. (46) jsou:

(47)	,
(48)	,

kde	V	.....	objem látky X [cm3]
	m	.....	hmotnost látky X [g]
	ρ	.....	hustota látky X [g⋅cm-3].

Pro hustotu také platí:

(49)

resp.

(50)

,

kde	ρ(X) resp. ρ	.....	hustota látky X [g⋅dm-3]
	M(X) resp. M	.....	molární hmotnost látky X [g⋅mol-1]
	Vm(X)  resp. Vm	.....	molární objem látky X [dm3⋅mol-1].

Odvozené vztahy ze vztahu (49) resp. (50) jsou:

(51)	,
(52)	,

kde	M	.....	molární hmotnost látky X [g⋅mol-1]
	ρ	.....	hustota látky X [g⋅dm-3]
	Vm	.....	molární objem látky X [dm3⋅mol-1].

Hustota roztoku závisí na jeho složení a hustota směsí i čistých látek (stejně jako jejich objem) závisí na teplotě a tlaku. Tato závislost je výrazná především u plynů.

V příkladech je často využívána hustota vody:   (53) (tato hodnota je za standardních podmínek i např. při 20 °C přibližně stejná). Pro objem vody podle (47) platí    (54). Přibližně tedy platí, že: