Chemické výpočty

Molární hmotnost vyjadřuje hmotnost látkového množství 1 molu dané látky (resp. elementárních částic).

Molární hmotnost látky X M(X) je definována jako podíl hmotnosti m(X) a látkového množství n(X) této látky:

(25)

.

Někdy se ve vzorci nezdůrazňuje, o kterou látku či elementární částici se konkrétně jedná a vzorec se píše pouze ve tvaru:   (26). Jindy je však pro správný výpočet nutné specifikovat o kterou látku či elementární částice (atomy, molekuly, ionty, elektrony aj.) se jedná a zapsat je do závorky:

Základní jednotkou molární hmotnosti v soustavě SI je kilogram na mol kg⋅mol^-1. Často se používá dílčí jednotka gram na mol g⋅mol^-1.

Molární hmotnost má velký význam pro praktické určování látkového množství, neboť přímé měření látkového množství není prakticky proveditelné.

Odvozené vztahy ze vztahu (25) resp. (26) jsou:

(27)	,
(28)	,

kde	m	.....	hmotnost látky X [g]
	n	.....	látkové množství látky X [mol]
	M	.....	molární hmotnost látky X [g⋅mol-1].

Vztah mezi molární hmotností a relativní molekulovou (resp. atomovou) hmotností

Relativní molekulová hmotnost M_r(X) je číselně 1000krát větší ve srovnání s molární hmotností M(X) uvedenou v základních jednotkách kg⋅mol^-1. Tyto veličiny se rovnají pouze v případě, že molární hmotnost M(X) je uvedena v g⋅mol^-1. (Totéž platí pro relativní atomovou hmotnost atomu X: M(X) uvedená v g⋅mol^-1 je číselně rovna A_r(X).)

Porovnáme-li odvozený vztah pro látkové množství (24) s dalším odvozeným vztahem (28), dostaneme následující vztah, který lze s výhoudou využít při výpočtech:

(29)

.

kde	N	.....	počet částic látky (atomů, molekul, iontů, elektronů, ...) [–]
	NA	.....	Avogadrova konstanta  [mol-1]
	m	.....	hmotnosti látky X [g]
	M	.....	molární hmotnost látky X [g⋅mol-1].