Další možností vyjádření složení roztoků je definování podílu množství rozpuštěné látky a celkového objemu roztoku, tedy veličiny vztažené na objem roztoku. Tyto veličiny obecně označujeme jako tzv. koncentrace. Dnes se pod pojmem koncentrace rozumí většinou tzv. látková (molární) koncentrace neboli molarita.
Látková (molární) koncentrace c(X) rozpuštěné látky X v roztoku je rovna podílu látkového množství n(X) této látky a celkového objemu roztoku 
:
(92) | . |
Základní jednotkou látkové koncentrace je mol na metr krychlový mol⋅m-3. Nejužívanějšími jednotkami jsou mol⋅dm-3 = mol⋅l-1 = mmol⋅cm-3 = mmol⋅ml-1.
Odvozené vztahy ze vztahu (92) jsou:
(93) | , |
(94) | , |
| kde | n(X) | ..... | látkového množství látky X v roztoku [mol] |
| c(X) | ..... | látková (molární) koncentrace látky X v roztoku [mol⋅dm-3] | |
| | ..... | objemu roztoku [dm3]. |
Látková koncentrace (vyjádřená v mol⋅dm-3 resp. mol⋅l-1) udává počet molů čisté látky rozpuštěné v 1 dm3 (resp. 1l) roztoku. Proto můžeme ve výpočtech pro roztok o koncentraci c mol⋅dm-3 využívat následující úměru:
(95) | . |
Poznámka
O roztoku, v němž je molární koncentrace rozpuštěné látky např. 2 mol⋅dm-3 , říkáme, že molární koncentrace roztoku je 2 mol⋅dm-3 neboli je jde o roztok dvoumolární a označujeme jako 2M roztok (M je zkratka slova molární, nikoli jednotka!).
Servisního střediska pro e-learning na MU.
Technicky realizovala a odpovědnost za funkčnost nese
Veronika Švandová (2008).